Spojte se s námi

Co hledáte?

Byznys

Jak konkrétně se právnická osoba může vyhnout trestnímu stíhání

V druhé části příspěvku k trestní odpovědnosti právnických osob naváži na text prvý a budu se zabývat povinnostmi statutárního zástupce či člena statutárního orgánu právnické osoby (dále statutár). Jak lze dosáhnout toho, aby právnické osobě nebylo přičteno protiprávní jednání těch, které jsem v prvém díle pro stručnost označil za vedoucí pracovníky a zaměstnance? Anebo, když už jim přičteno bude, jak se může právnická osoba trestní odpovědnosti zprostit?

Začít je třeba u občanského zákoníku. Podle jeho § 159 odst. 1. platí, že, kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se tím, že jí bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.

Má se za to, že jedná nedbale, kdo není péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

Zákon o obchodních korporacích k tomu v § 51 dodává, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Následně § 52 odst. 1, péči řádného hospodáře popisuje jako péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace.  S jistým zjednodušením lze říci jedno:

Obecně je právní rámec povinnosti statutára vcelku jasně vymezen

Ze zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (dále ZTOPO) vyplývá, právnická osoba (statutár či jeho podřízení) musí především respektovat všechny právní předpisy, z nichž vyplývá povinnost učinit v rámci řízení právnické osoby opatření, provádět kontrolu jejich dodržování, učinit nezbytná opatření „…k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.“ Nejde o příliš šťastnou formulaci, ale je z ní dovozována povinnost nejen preventivně bránit spáchání trestného činu, ale, pokud již k němu dojde, odvracet následky. Co to znamená? 

Je třeba mít vypracovány nejen preventivní, ale i reakční postupy

Bylo již zmíněno v předchozím textu, že interpretovat pojem „spravedlivě požadovat“ není jednoduché a zákonodárce zde ponechal velmi rozsáhlý prostor k soudnímu výkladu. Soudních rozhodnutí ale dosud není dost na to, aby se dalo hovořit o tzv. konstantní judikatuře .      

Nabízí se jediný uchopitelný zdroj výkladových informací, a to publikace s názvem „Aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Průvodce právní úpravou pro státní zástupce. 3., přepracované vydání (dále Průvodce). Průvodce je vypracován, jak z názvu vyplývá, pro státní zástupce, autorem je Nejvyšší státní zastupitelství a je dostupný na webu NSZ.

Průvodce pro státní zástupce je z pohledu praxe významný výkladový zdroj

Námitka, že jde o podklad určený státním zástupcům je správná, ale velký praktický význam nemá. Pohybujeme se totiž oblasti aplikace trestního práva kde při úvodním posuzování jednotlivých případů podezření ze spáchání trestného činu fyzickou osobou, jejíž jednání může být přičteno právnické osobě, nebo kde bude posuzováno, zda se právnická osoba odpovědnosti zprostila, hrají státní zástupci rozhodující roli. Kdo chce mít jistotu, byť asi ne naprostou, že se vyhne i jen trestnímu stíhání, nezávisle na tom, jak by v jeho případě rozhodl někdy v budoucnu soud, nutně musí brát ohled na to, jaká kritéria si, možná jen pomocně, stanovilo státní zastupitelství.

Jak z názvu patrno, Průvodce se zabývá toliko aplikací § 8 odst. 5 ZTOPO, tedy ustanovením, které obecně umožňuje právnické osobě zprostit se trestní odpovědnosti. Neřeší obranu proti přičítání. Není to ale problém, protože zmíněná obrana v obou případech funguje na stejném principu.

Bylo j dříve řečeno, že rozsah opatření k dosažení výše uvedeného cíle je nepochybně závislý na velikosti právnické osoby, pokud jde o počet zaměstnanců. A také na jejím předmětu podnikání, jde-li o obchodní korporaci. Není asi potřeba vysvětlovat, že je rozdíl mezi podnikatelským subjektem v jehož rámci se angažují tři zaměstnanci a subjektem, který má zaměstnanců desetkrát, stokrát a nebo i tisíckrát více. A nepochybně je rozdíl mezi tím, zda jde o samoobsluhu s běžným sortimentem potravin anebo výrobnu trhavin.

Obrana proti možnému přičtení, stejně jako opatření umožňující zproštění  vyžaduje především jasný popis možných problémů, plynoucích z podnikatelské činnosti, a případně počtu zaměstnanců, kteří ji realizují. Tedy jakýsi sumář rizik, jehož součástí by měl být i seznam právních předpisů, které se činnosti podnikatelského subjektu dotýkají a s nimiž by měly být seznámení zaměstnanci.

Nestačí mít jen „nějaký“ obecný seznam rizik a opatření, která jim mají bránit

Buďte vidět!
Natočte video nebo podcast
a oslovte nové klienty.

REZERVOVAT

Doposud vyhlášené rozsudky ve věci trestního stíhání právnických osob, stejně jako Průvodce vyžadují, aby přijatá opatření byla dostatečná, konkrétní a efektivní. A též, aby nebyla jen na papíře, ale byla aktivně realizována a jejich dodržování právnickou osobou kontrolováno. Podle mne by existence a realizace opatření měla být také zpětně prokazatelná. V této věci je veden spor o to, zda v případě trestního stíhání je povinností orgánů činných v trestním řízení prokazovat absenci takovýchto opatření a postupů anebo je povinností právnické osoby prokázat, že takováto opatření přijala. Zcela nejasné to je v případě úpravy přičítání, ovšem poněkud instruktivnější je odst. 5 § 8 ZTOPO, kde se hovoří o možnosti právnické osoby zprostit se trestní odpovědnosti.

Pojem „zprostit se“ podle mého názoru předpokládá určitou aktivitu toho, kdo se zprostit chce

Připouštím, že jde o výkladový problém, zatím judikaturou nevyřešený, ale je-li smyslem tohoto článku upozornit statutáry na povinnost jednat s péčí řádného hospodáře jak ve vztahu k možnému přičítání, tak ve vztahu ke zproštění se trestní odpovědnosti, lze doporučit nespoléhat na pasivní obranu vycházející z ústavního práva nevypovídat proti sobě, ale mít připraveny argumenty v podobě důkazů, že byla přijata všechna opatření, která měla být dle ZTOPO přijata.

Při posuzování možných rizik a konstrukci obranných mechanismů nelze vycházet pouze z toho, co je předmětem činnosti obchodní korporace. Lze si představit  potřebu jasných instrukcí o povinnostech, které mají zaměstnanci a statutáři podle zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění pozdějších předpisů. A stejně tak potřebu či nutnost dostatečného instruování zaměstnanců či statutárů o právní úpravě ochrany osobních údajů.

Prevence ale nestačí. Podle jednoho z mála rozhodnutí, citovaných v Průvodci „Nejde ale jen o úsilí, které právnická osoba věnuje opatření k zabránění spáchání protiprávního činu, ale je třeba nastavit i opatření, které umožní detekovat případné protiprávní jednání.“  Z toho plyne důležitý závěr:

Důležitá je nejen prevence, ale i detekce a posléze reakce na případně zjištěná protiprávní jednání tak, aby se již nemohla opakovat.

Klikněte pro komentář

Zanechat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by vás zajímat

Majetek

Novelu energetického zákona, která umožňuje sdílení energií, zaznamenala pouze čtvrtina populace. Přes 40 % se ale s problematikou setkalo. Zájem sdílet elektřinu deklarují 3...

Justice

V České republice se ročně spáchá asi dvanáct tisíc znásilnění. Na policii je jich nahlášeno ale pouze šest set. Ve většině případů je pachatel...

Legislativa

Zpozdili jste se někdy s fakturací své odměny? Pokud ano, tak zbystřete! Velký senát Nejvyššího soudu nedávno vydal významný rozsudek 31 Cdo 3125/2022 v oblasti promlčení,...

Advokacie

Česká advokátní komora (ČAK) se snaží zvýšit bezpečnost advokátních úschov vůči možným zpronevěrám. Nově proto stanovila advokátům povinnost informovat klienty, že si od bank...