Autor: Zdeněk Tomíček
Název smluvního instrumentu tzv. Shareholders Agreement (zkráceně SHA) není jediným anglikanismem, se kterým se při použití této smlouvy setkáme. V tomto a následujícím díle naší rubriky budeme rozebírat úpravy dispozic s podíly a začneme dvěma základními právy, a to tzv. tag along right a drag along right.
Vezměme to tedy popořadě a začněme s tag along right
Toto právo by se dalo volně přeložit jako právo společníka požadovat odkup svého podílu. Uplatní se v situaci, kdy třetí strana projeví zájem odkoupit od některého ze společníků podíl. 
Typicky půjde o snahu třetí strany získat podíl majoritní, aby mohla ovládnout řízení obchodní korporace. Stává se však i opačná situace, kdy se třetí strana snaží odkoupit menšinový podíl a za následného „agresivního“ využití zákonných práv vyvíjet tlak na většinového společníka za účelem prodeje většinového podílu za nižší cenu. Aby byli společníci proti těmto postupům chráněni a nemuseli se bát, že se jejich podnikání změní v boj s třetí stranou, o kterou nestojí, upraví se v SHA právo společníků uplatnit tag along right. Co to tedy znamená v praxi?
V případě, že kterýkoliv ze společníků obdrží v rámci poctivého obchodního styku od třetí osoby jakoukoli nabídku na převod svého podílu, a přeje si tuto nabídku přijmout, pak se zavazuje o tomto bezprostředně informovat ostatní společníky.
Informace musí obsahovat podstatné náležitosti dané nabídky třetí strany
Za tyto podstatné náležitosti považujeme zejména identifikaci třetí strany a navrženou cenu za prodávaný podíl. Ostatní společníci pak mají v předem určené lhůtě právo vyslovit svůj zájem, aby společník, kterému byla nabídka třetí stranou učiněna, trval na tom, že jeho podíl bude možno koupit pouze spolu s podíly ostatních společníků (popř. pouze těch společníků, kteří tag along right řádně a včas uplatní). Pokud by s tímto postupem třetí strana nebude souhlasit, pak nebude společník, kterému byla nabídka na převod podílu učiněna, oprávněn svůj podíl na třetí stranu převést.
V případě drag along right je situace do určité míry obrácená. Překlad tohoto práva by mohl být chápán ve smyslu práva společníka požadovat po jiném společníkovi, aby prodal svůj podíl.
Zásadní rozdíl oproti tag along right je v tom, že třetí strana by ráda odkoupila všechny podíly v obchodní korporaci a nikoli pouze většinový či menšinový
V rámci své nabídky na odkup podílu tedy může podmínit svůj zájem právě pouze pro situaci, kdy se ji podaří získat 100 procent ve společnosti. Společníkovi, kterému je taková nabídka učiněna a má o ni zájem, se pak velmi hodí, že v uzavřené SHA má možnost využit drang along right. Jak by se tedy postupovalo?
V případě, že se společník rozhodne převést svůj podíl takovou třetí osobu, pak musí o této skutečnosti opět informovat ostatní společníky. Rozsah podstatných náležitostí zůstává nezměněn. 
V rámci této informace však může uvést, že uplatňuje své drag along right a požaduje po ostatních společnících, aby spolu s ním převedli na tuto třetí stranu i své podíly. Cena za převod se pak stanovuje tak, aby i v případě těchto společníků byla stejná jako u společníka, který drag along right využil se zohledněním minimální garantované výše uvedené v SHA. Minimální výše se často určuje na základě znaleckého posudku, násobků EBITDA či jiným mechanismem, který je však transparentní a společníci s ním vyslovili předem souhlas. S ohledem na smluvní volnost v rámci SHA nelze vyloučit, že možnost využití drag along right bude dána všem společníkům obchodní korporace stejně.
V praxi se však setkáváme většinou jen z možností jejího užití většinovými společníky vůči menšinovým, popř. specificky určeným společníkem (např. investorem) vůči ostatním společníkům
V opačném případě by se jednalo o poměrně velké riziko pro většinového společníka, který by mohl být nucen převádět svůj podíl i na základě požadavku společníka, který vlastní v obchodní korporaci třeba jen pár procent.
Zohledníme-li běžný postup podávání nabídek na odkup podílu, kterému většinou předchází právní a daňová prověrka kupované společnosti, pak je jistě vhodné formulovat drang along right tak, aby se na tento postup myslelo. Příkladem může být povinný souhlas ostatních společníků s předložením dokumentů třetí straně nezbytných pro učinění dané prověrky před předložením nabídky či nastvení drang along right ve formě odpovídající smlouvě o smlouvě budoucí. Při porušení jeho pravidel vyzvanou stranou by pak nevznikal pouze závazek k náhradě škody, ale také nárok k převedení podílu.
Celkovou alternativou k uvedenému právu může být opční právo (lhostejno zda stanovené v SHA či v jiném dokumentu)
V příštím díle se zaměříme na předkupní právo a nucený prodej podílu, který budeme rozdělovat na situace good leaver, bad leaver a voluntary leaver.
